Jdi na obsah Jdi na menu
 


8.3.1 Předvstupní fondy a jejich význam

2. 9. 2014

Předvstupní pomoc byla soustředěna do tří hlavních programů, a to:

         Phare, se kterým již existují značné zkušenosti při tvorbě a realizaci projektů v různých oblastech hospodářství včetně programů přeshraniční spolupráce Phare-CBC,

         ISPA pro oblast budování dopravní infrastruktury a pro investiční projekty ochrany a zlepšování životního prostředí, a

         SAPARD pro oblast zemědělství a venkova.

Důležitým úkolem v procesu přípravy na vstup do Evropské unie a s tím související decentralizací řízení finančních prostředků bylo posílení a zdokonalení funkcí jednotlivých implementačních agentur tak, aby byly schopny zajistit efektivní komunikaci s konečnými příjemci a převzít odpovědnosti za aktivity související s rozhodováním o projektech, se schvalováním veřejných zakázek a s uzavíráním smluv.

 

PHARE

V roce 1994 byla Evropskou radou schválena tzv. Předvstupní strategie pro nové členy a program Phare byl potvrzen jako hlavní nástroj pomoci Evropské unie kandidátským zemím s tím, že bude systémově využíván jako finanční prostředek orientovaný na přípravu těchto zemí na vstup do Evropské unie. Program Phare spolufinancuje jednotlivé programy a projekty, a to za spoluúčasti národních zdrojů ze státního i soukromého sektoru, případně využívá doplňující podpory i z mezinárodních finančních institucí. Mezi ně patří zejména Evropská investiční banka, dále Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a další. Program Phare byl realizován prostřednictvím tří typů programů, a to národních programů, programů přeshraniční spolupráce a tzv. mnohonárodních (mezinárodních) programů. Národní program Phare vychází z Přístupového partnerství, z Národního programu přípravy ČR na členství v Evropské unii a z pravidelné hodnotící zprávy Evropské komise v jednotlivých letech. Pokrývá klíčové oblasti týkající se příprav institucionálního zajištění České republiky pro vstup do Evropské unie.

Program se soustředil na tyto hlavní priority:

         posílení demokratického systému, právního státu, lidských práv a ochrany menšin,

         hospodářská a sociální soudržnost včetně podpory malých a středních podniků a opatření na podporu aktivní politiky zaměstnanosti,

         posílení a vytváření institucí a reformy veřejné správy obecně při provádění acquis a celková podpora slaďování legislativy České republiky a Evropské unie,

         soudnictví a vnitro,

         účast na komunitárních programech a programu Tempus,

         příprava projektů realizovaných z podpory Phare na další období, v současné době pro rok 2002,

         posílení institucí odpovědných za implementaci acquis v sociální oblasti a za reformu sociálního systému.

 

Národní programy řeší vybrané problémy nutné k zajištění dlouhodobého ekonomického růstu. Orientují se proto na podporu integračních procesů, které vycházejí z konkrétních priorit stanovených příslušnou zemí. Jedná se zejména o státní správu, její rekonstrukci na centrální a regionální úrovni, o decentralizaci státní správy a o zavádění samosprávy. Úroveň fungování státní správy, kvalita působnosti regionálních orgánů a místních správ je v centru pozornosti Evropské unie při posuzování přípravy České republiky na vstup do Evropské unie.

Další klíčovou oblastí je zemědělství, kde se pomoc z programu Phare soustředila na restrukturalizaci výroby, podporu konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských výrobků a podporu institucionálního zabezpečení budoucího uplatňování Společné zemědělské politiky.

Významná podpora je z programu Phare orientována na vzdělávací programy spojené s rekvalifikací pracovních sil a s přechodem na nové pracovní aktivity. Vzhledem k tomu, že hospodářský rozvoj je z velké míry ovlivněn stavem infrastruktury, řada podpor z programu Phare se týká jejího rozvoje a dosažení standardů zavedených v zemích Evropské unie (rekonstrukce a zkvalitnění dopravy, napojení na Transevropské dopravní sítě, rozvoj telekomunikačních sítí a služeb, podpory ekologicky orientovaných projektů, využívání energie apod.).

Značný objem podpor je směrován do sociální oblasti, a to na zlepšení služeb, zaměstnanecké politiky, zdravotní péče ve spolupráci s místními iniciativami a nevládními organizacemi. Řada projektů Phare směřuje do soukromého sektoru na podporu podnikání, zlepšení managementu, bankovnictví, poradenství atd.

Od roku 1994 se zvýšil podíl projektů Phare ve prospěch programů přeshraniční spolupráce, tzv. Phare-CBC[1] s cílem rozvíjet spolupráci v příhraničních regionech sousedících států na problémech, které jsou pro ně důležité. Jde o problémy z oblasti obchodní, společenské, kulturní, turistické, ekologické apod. V rámci členských států EU existuje iniciativa - program INTERREG III, který je propojen při spolufinancování projektů na Phare-CBC. Program se řídí nařízeními EK 1628/1994 (pro programy vyhlašované v letech 1994-1997) a 2760/1998 (pro programy od roku 1998). Podmínkou získání prostředků je zpracování tzv. Společného programového dokumentu, který slouží ke sladění priorit sousedících zemí. Program Phare-CBC je orientován na:

 

         podporu hospodářského rozvoje příhraničních regionů posilováním stávajících struktur, posilování konkurenceschopnosti českých podniků a celkové oživování hospodářství na obou stranách hranic,

         překonávání problémů zatěžujících regiony na obou stranách hranic, např. znečišťování životního prostředí a nedostatečná infrastruktura.,

         snižování periferního charakteru těchto oblastí a tím zvyšování životní úrovně obyvatel,

         prohlubování spolupráce mezi občany hraničních regionů.

[1] Cross Border Cooperation = přeshraniční spolupráce.

 

 

ISPA[2]

Cílem finančního nástroje ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) byla pomoc kandidátským státům v předvstupním období splnit standardy EU týkající se životního prostředí a vyvinout kvalitní dopravní infrastrukturu potřebnou pro hospodářský rozvoj. ČR jej využívá teprve od roku 2000. Zařazení finančního nástroje ISPA do předvstupních programů podpory poskytované EU kandidátským státům vytvořilo základní předpoklad pro následné úspěšné využití možností Fondu soudržnosti po vstupu ČR do EU.

Od 1. 3. 2003 Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zřídilo odbor Řídicího orgánu Fondu soudržnosti, jehož cílem je mimo jiné zajistit úspěšné dokončení využívání nástroje ISPA.

Předvstupní nástroj ISPA byl zaměřen na podporu investičních projektů, které přispívají ke zlepšení infrastruktury životního prostředí a dopravních sítí (Trans -evropských koridorů). Kandidátským zemím je tak poskytnuta pomoc při uplatňování legislativy Evropských společenství zejména v oblastech znečištění vod a ovzduší a odpadového hospodářství. V případě dopravní infrastruktury nástroj ISPA poskytl investiční podporu při výstavbě, rekonstrukci a propojování národních dopravních sítí, jejichž kvalita a průchodnost je nezbytná pro hospodářský rozvoj zemí a regionů. Kandidátské země mohly nástroj ISPA využívat v časovém rozmezí let 2000 až 2006, maximálně však do konkrétního data vstupu do Evropské unie.

Minimální výše projektu pro čerpání z fondu ISPA činila 5 mil. €. Za přípravu dopravních projektů odpovídá Ministerstvo dopravy a spojů a za projekty v oblasti životního prostředí odpovídá Ministerstvo životního prostředí. Priority ISPA jsou stanoveny v Národní strategii ISPA pro dopravu a Národní strategii pro životní prostředí. Oba strategické dokumenty byly předloženy a odsouhlaseny Evropskou komisí. Byl ustanoven Národní koordinátor pomoci odpovědný za koordinaci přípravy, implementaci a monitorování programů pomoci Evropských společenství, tedy programu ISPA. Jeho výkonným pracovištěm bylo Centrum pro zahraniční pomoc na Ministerstvu financí.

[2] Z anglického Instrument for Structural Policies for Pre-Accession - Nástroj předvstupních strukturálních politik.

 

SAPARD

Program SAPARD byl určen pro deset kandidátských zemí a na základě návrhu EK napomáhá kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při zavádění acquis communautaire vztahujícímu se ke Společné zemědělské politice (CAP/SZP), strukturálním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově.

 

Program SAPARD měl tyto hlavní cíle:

1) přispět k zavádění acquis communautaire v oblasti společné zemědělské politiky, příprava na využití strukturálních fondů EU,

2) řešit prioritní a specifické problémy spojené s trvale udržitelnými změnami v sektoru zemědělství a ve venkovských oblastech kandidátských zemí.

Česká republika stanovila v programu SAPARD v letech 2002-2004 následující priority a opatření:

I. Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu

1.         Investice do zemědělského majetku

2.         Zlepšování zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu

3.         Zlepšení struktur pro kontrolu kvality, kvalitu potravin a ochranu spotřebitele

4.         Meliorace a pozemkové úpravy

II. Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí

1.         Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury

2.         Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťující rozmanitost činností a alternativní zdroje příjmu

3.         Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny

III. Podmínky pro plné využití Plánu SAPARD

1.         Zlepšování profesního vzdělávání

2.         Technická pomoc

Česká republika plně využila příležitosti a výzvy poskytnuté EU prostřednictvím programu SAPARD. Finanční alokace EU pro program SAPARD byly navrženy ve výši 163 056 175 € (v cenách roku 2002) na období 2000 – 2006 s roční alokací ve výši 23 mil. €.