Jdi na obsah Jdi na menu
 


8.3 Operační programy

Co je to operační program?

Rámec podpory Společenství je základní programový dokument schválený Komisí a členskými státy, který stanovuje plány na podporu daných regionů ze zdrojů strukturálních fondů. Definuje konkrétní problémy, jež se týkají trhu práce, strategii, priority a vhodné aktivity pro přidělení finanční podpory. V rámci každého CSF pak Operační programy přesně stanovují způsob, jakým budou zdroje použity.

 

Jak se finanční podpora z EU získává?

Operační programy jako oficiální dokumenty schválené Evropskou komisí definují, které problémy chce Česká republika za prostředky získané z evropského rozpočtu řešit a čeho chce např. v programovém období 2007—2013 dosáhnout. Zajišťují, aby projekty nebyly k financování vybírány nahodile, nýbrž podle toho, zda pomáhají uskutečňovat záměry kohezní politiky.

OP se dělí na prioritní osy, které konkrétněji vymezují, na co mohou být finance přidělené danému operačnímu programu vynaloženy. Prioritní osy se dále skládají z oblastí podpory, případně i z podoblastí podpory (viz schéma).

Každý subjekt, jenž chce požádat o finanční podporu z fondů EU, musí předložit projekt řídícímu orgánu operačního programu. Řídicími orgány operačních programů jsou u tematicky zaměřených OP resortní ministerstva; u územně vymezených OP regionální rady regionů soudržnosti, což jsou územní celky odpovídající jednomu nebo více českým krajům zřízené za účelem přijímání dotací z evropských fondů.

Jak jsou operační programy zařazeny do soustavy strategických dokumentů? Jak do nich zapadají projekty?

 

image004.png

 

Projekt je dokumentem dokládajícím, jak aktivity žadatele přispějí k cílům stanoveným v operačním programu a tím i k uskutečňování evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Žadatel proto musí znát prováděcí dokumenty operačního programu a řídit se jeho prioritními osami. Řídicí orgány operačních programů vyhlašují pravidelně časově vymezené výzvy k předkládání projektů v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Sledovat výzvy je nejsnazší na internetových stránkách operačních programů.

 

Každá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy (OP), které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Jsou to strategické dokumenty představujících průnik priorit politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a individuálních zájmů členských států.

Česká republika měla v období 2007 – 2013 období vyjednáno 26 operačních programů. Osm z nich bylo zaměřeno tematicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání, zaměstnanost, životní prostředí) a sedm zeměpisně tzv Regionální operační programy pro Středočeský kraj, Střední Moravu, Moravskoslezsko atd. Ostatní OP umožňují přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti.

V operačních programech se setkáváme se základními termíny, jako je monitorovací výbor, řídící orgán nebo konečný příjemce. Vysvětleme si je.

 

Monitorovací výbor

Na jednotlivé Rámce podpory Společenství, Operační programy a Jednotné programové dokumenty dohlíží Monitorovací výbor, jenž je ustanoven členským státem v dohodě s Řídícím orgánem. Role Monitorovacího výboru zahrnuje kontrolu implementace programů v praxi dohlížení nad dodržováním stanovených cílů. Výbor také vyhodnocuje a schvaluje roční a finanční zprávy o implementaci programů předtím, než jsou zaslány Evropské komisi.

 

Řídicí orgán

Řídicí orgán nese celkovou odpovědnost za realizaci konkrétního programu pomoci EU v ČR. Každý Řídicí orgán má rovněž za úkol připravit odpovídající institucionální strukturu, vymezit pravomoci a úkoly jednotlivých článků včetně nastavení pravidel pro efektivní vzájemnou spolupráci. Řídicí orgán je samozřejmě také odpovědný za včasné a adresné poskytování aktuálních informací ohledně realizace programu, zejména všem potenciálním předkladatelům projektů (konečným příjemcům).

Zprostředkující subjekt je veřejný nebo soukromý subjekt, který jedná v odpovědnosti Řídicích orgánů nebo provádí jejich jménem činnosti týkající se konečných příjemců. Zprostředkující subjekty jsou zpravidla zodpovědné za vymezení obsahu opatření a přípravu tzv. zásobníku projektů (seznamu projektů vhodných pro financování) a současně poskytují informace konečným příjemcům o náležitostech projektových žádostí.

 

Konečný příjemce

Konečný příjemce je veřejný nebo soukromý subjekt, který na základě předložené projektové žádosti o pomoc prostřednictvím operačního programu obdrží finanční prostředky ze strukturálních fondů. Konečný příjemce předkládá projekt, současně však prokazuje zajištění spolufinancování na jeho realizaci, odpovídá za vlastní provedení projektu a za nakládání s prostředky. Dále odpovídá za dodržení základních principů politik EU. Koneční příjemci si musí být vědomi požadavků na publicitu, výběrová řízení a zpracování monitorovacích zpráv. Konečný příjemce předkládá žádosti o platby, je zodpovědný za předkládání pouze uznatelných výdajů a výdajů, které jsou v souladu se schválenými podmínkami projektu. Dále musí zajistit, že všechny nároky na platby jsou podloženy přijatými fakturami. Ve výjimečných případech mohou být tyto faktury nahrazeny účetními dokumenty průkazné hodnoty. Konečný uživatel je subjekt, který obdrží dotaci ze strukturálních fondů od konečného příjemce a který realizuje projekt (např. v rámci grantového schématu). Koneční uživatelé jsou odpovědní konečnému příjemci (správci grantového schématu) za dodržení všech podmínek a pravidel grantového schématu a souvisejících právních předpisů. Konečný uživatel je takový typ subjektu, pro který by bylo příliš obtížné žádat o pomoc ze strukturálních fondů přímo jako konečný příjemce. Nejedná-li se o grantové schéma, je tento subjekt totožný s konečným příjemcem.

 

Příspěvky

8.3.1 Předvstupní fondy a jejich význam

2. 9. 2014

 

8.3.2 Období od vstupu ČR do EU do roku 2006

3. 9. 2014

 

8.3.3 Programovací období 2007 – 2013

3. 9. 2014

 

8.3.4 Programovací období 2014 - 2020

3. 9. 2014