Jdi na obsah Jdi na menu
 


8.2 Co to jsou fondy Evropské unie?

Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony.

Evropská unie disponuje hlavními fondy:

  • Strukturální fondy: 

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)

Evropský sociální fond (ESF)

  • Fond soudržnosti (FS)

 

Tab. Fondy Evropské unie

Přehled fondů

Předvstupní období do roku 2004

Programovací období

2004 - 2006

Programovací období

2007 - 2013

Předvstupní fondy

PHARE

 

 

SAPARD

 

 

ISPA

 

 

Strukturální fondy

 

Evropský fond pro regionální rozvoj

Evropský fond pro regionální rozvoj

Evropský sociální fond

Evropský sociální fond

Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF)

 

Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (FIFG)

 

 

Fond soudržnosti (CF)

 

Fond soudržnosti (CF)

Fond soudržnosti (CF)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)

 

 

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)

Evropský rybářský fond (EFF)

 

 

Evropský rybářský fond (EFF)

Fond solidarity (EUSF)

 

Fond solidarity (EUSF)

Fond solidarity (EUSF)

Finanční nástroje regionální politiky

 

 

JASPERS

JEREMIE

JESSICA

Podrobnosti najdete v Abeceda-fondů-EU


 

Evropský sociální fond (dále ESF)

 

ESF byl založen v roce 1960 a je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti Evropské unie. ESF poskytujel finanční pomoc systémům odborného školství, přeškolování a tvorby pracovních míst v rámci cíle 3, ale i projektům cílů 1 a 2 strukturálních fondů. Pomoc ESF je zaměřena především na nezaměstnanou mládež, dlouhodobě nezaměstnané a sociálně znevýhodněné skupiny a ženy.

K čemu je Evropský sociální fond?

ESF je hlavním finančním nástrojem, přes který Evropská unie převádí své cíle strategické politiky zaměstnanosti do praxe. ESF byl založen již Římskou dohodou a je tudíž nejstarším strukturálním fondem, který přes 40 let investuje v partnerství s členskými státy do programů na rozvoj lidských dovedností a pracovního potenciálu. ESF se nyní nachází v důležitém bodě svého vývoje. V roce 2000 začalo pro ESF nové sedmileté období, během kterého byl jeho vlastní potenciál plně začleněn - v oblasti politiky i řízení - do činnosti na úrovni členských států, aby se zavedla do praxe Evropská strategie zaměstnanosti. V rámci této strategie spolupracuje patnáct členských států na dosažení společně dohodnutých cílů, aby připravily lidi na práci a vytvořily lepší prostředí pro pracovní místa.

ESF poskytuje finanční prostředky Evropské unie ve velkém pro programy, které rozvíjejí nebo obnovují zaměstnanost lidí. Zaměřením tohoto úkolu je poskytovat občanům vhodné pracovní dovednosti, ale i rozvíjet jejich schopnosti společenské interakce, čímž se zvyšuje jejich sebedůvěra a schopnost přizpůsobit se trhu práce.

ESF směřuje svou podporu do strategických dlouhodobých programů, které pomáhají regionům po celé Evropě, zvláště těm zaostávajícím, aktualizovat a modernizovat dovednosti pracovní síly a pěstovat podnikatelské iniciativy. To láká do těchto regionů domácí i zahraniční investice, a tím jim pomáhá dosáhnout větší ekonomické konkurenceschopnosti a prosperity.

Členské státy plánují programy spolu s Evropskou komisí a pak se tyto programy realizují prostřednictvím široké škály zajišťujících organizací jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Mezi tyto organizace patří národní, regionální a místní úřady, vzdělávání a školící ústavy, dobrovolné organizace a sociální partneři, tj. odbory a závodní výbory, průmyslové a profesní asociace a jednotlivé společnosti.

ESF jedná jako katalyzátor nových přístupů k projektům, spojuje a využívá kombinované zdroje všech zúčastněných. Pěstuje partnerství na mnoha různých úrovních a podněcuje přenos znalostí, sdílení myšlenek a nejlepších zvyků po celé Evropě, čímž zajišťuje, že nejúčinnější nová řešení budou začleněna do hlavních politik.

 

 

 

Evropský fond regionálního rozvoje (dále ERDF)

(European Regional Development Fund - ERDF)

Cílem fondu je podporovat ekonomickou a sociální soudržnost vyrovnáváním důležitých rozdílů v regionech a účastí na rozvoji a přestavbě regionů. ERDF tak zároveň přispívá k udržitelnému rozvoji a tvorbě udržitelných pracovních míst. O regionální politice se dočtete na EU regionům.

 

ERDF byl založen v roce 1975, aby poskytoval finanční podporu programům regionálního rozvoje zaměřeným na nejvíc znevýhodněné regiony. Jeho cílem je pomoci snížit socio-ekonomickou nerovnováhu mezi regiony zemí Evropské unie. V období 2000-6 poskytuje ERDF finanční pomoc v rámci prvních dvou cílů strukturálních fondů.

K čemu slouží ERDF?

Jeho hlavním cílem je prosazovat hospodářskou a sociální soudržnost v Evropské unii snižováním rozdílů mezi regiony nebo sociálními skupinami. Jeho zdroje se alokují do určitých znevýhodněných regionů podle cílů 1 a 2 strukturálních fondů.

Finanční pomoc z ERDF je hlavně zaměřena na:

  • Podporu malých a středních podniků
  • Prosazování produktivních investic
  • Zlepšování infrastruktury
  • Pokračování místního rozvoje

Konečným cílem pomoci ERDF je vytvořit pracovní místa uskutečněním konkurenceschopného a udržitelného rozvoje.

 

 

 

 

Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (dále EAGGF)

(European Agricultural Guidance and Guarantee Fund - EAGGF) EAGGF je zčásti podporou (pro Cíl 1) a zčásti zárukou (pro Cíle 2 a 3), poskytuje finanční prostředky pro politiku rozvoje venkovských oblastí EU. Cílem je zlepšit efektivitu hospodářských struktur, podporovat investice do zpracování potravin a marketingového sektoru a poskytovat finanční kompenzace znevýhodněným zemědělským oblastem.

 

EAGGF je finančním nástrojem pro politiku rozvoje venkova, druhého pilíře společné zemědělské politiky. Financuje rozvoj venkovských oblastí po celé Evropské unii. EAGGF je rozdělen do dvou sekcí: řídící sekce podporuje opatření pro rozvoj venkova v oblastech cíle 1, zatímco garanční sekce působí v ostatních oblastech.

 

 

 

Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (dále FIFG)

(Financial Instrument of Fisheries Guidance FIFG)

FIFG byl vytvořen Evropskou unií za účelem zlepšení konkurenceschopnosti v oblasti rybolovu skrze jeho restrukturalizaci. Opatření zahrnují úpravy a modernizaci lodí, rozvoj akvakultury, zlepšení zpracování a obchodu v rybím průmyslu a v rámci produktů akvakultury a zlepšení výbavy rybářských přístavů.

 

 

Kolik mohlo ČR z evropských fondů získat v období 2007 - 2013?

 

Na poslední programové období 2007—2013 měla ČR z evropských fondů k dispozici 26,69 mld. €. Abychom si mohli udělat představu, jak velkou sumu to představuje, lze ji přirovnat přibližně ke třem čtvrtinám ročního státního rozpočtu ČR.

 

 

 

 

 


Legislativa Evropských společenství

Orgány Evropské unie ve vztahu k právním předpisům

Evropská společenství (ES) je společný název pro Evropské hospodářské společenství, Evropské společenství pro uhlí a ocel a Evropské společenství pro atomovou energii. Smlouvou o Evropské unii (EU), která byla uzavřena v roce 1993, byl tento název změněn na Evropskou unii. V oficiálních dokumentech, tedy i právních předpisech, se stále používá název Evropská společenství. Právním subjektem zůstávají Evropská společenství. Zákonodárná moc v Evropské unii přísluší Radě (Rada ministrů) a Komisi. Rada ministrů vydává právní předpisy zásadního významu. Právní předpis vydaný Radou je podepsán prezidentem Rady. Komise vydává právní předpisy, které jsou odvozené od právních předpisů zásadního významu vydávaných Radou ministrů. Právní předpisy vydané Komisí jsou podepsány členem Komise, který je odpovědný za příslušnou oblast. Veškeré právní předpisy v Evropské unii vydané z podnětu Rady nebo Komise jsou zpracovávány Komisí.

 

Obecná problematika právních předpisů Evropských společenství

Činnosti a vztahy v Evropské unii jsou upraveny velkým množstvím právních předpisů. Ročně vychází několik tisíc sekundárních právních předpisů, které mají největší význam pro každodenní praxi. Z těchto důvodů je vydáván aktuální přehled právních předpisů ve 20 kapitolách. Zemědělství tvoří kapitolu č. 3 v tomto registru.

 

Základní skupiny právních předpisů ES

Právní předpisy ES lze rozdělit do následujících základních skupin:

a) Smlouvy (Treaties)

b) Právní předpisy vznikající na základě vnějších vztahů ES a vnějších vztahů členských států

c) Sekundární právní předpisy

d) Doplňující právní předpisy

 

Sekundární právní předpisy

Legislativa ES rozeznává 5 druhů sekundárních právních předpisů:

a) Nařízení (Regulations) - R

b) Směrnice (Directives) - L

c) Rozhodnutí (Decisions) - D

d) Doporučení (Recommendations)

e) Názory (Opinions)

Nařízení a Směrnice jsou závazné pro všechny členské země EU. Nařízení platí přímo ihned po svém zveřejnění v Úředním věstníku. Směrnice je po zveřejnění nejdříve převedena do legislativy členského státu. Rozhodnutí jsou závazná nejen pro členské státy, ale i pro organizace a jednotlivce. Doporučení a názory nejsou závaznými právními předpisy.

 

Úřední věstník Evropských společenství

Úřední věstník Evropských společenství (Official Journal of European Communities) slouží ke zveřejňování právních předpisů Evropských společenství. Pouze zde uvedená znění právních předpisů jsou právně závazná. Úřední věstník Evropských společenství je vydáván od roku 1968 ve třech řadách:

Řada L. Právní předpisy

Řada C. Informace a oznámení

Řada S. Veřejné zakázky a tendry.

 

Programovací období EU

 

EU realizuje cíle své regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cyklů, pro které členské země zpracovávají vždy nové programové dokumenty. V těch je stanoven rozpočet a jsou definovány a nastaveny nové cíle a priority, jež se členské státy v daném období snaží dosahovat a naplňovat v souladu se základními strategickými dokumenty EU. Předposlední programovací období bylo v letech 2000 - 2006 (ČR do něj vstoupila v roce 2004) a navazující období probíhalo v letech 2007 - 2013. Současné programovací období trvá od 2014 do 2020.

 

 

Administrativní členění, regiony EU, NUTS

NUTS neboli Nomenklatura územních statistických jednotek, (zkratka z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques) jsou územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad Evropské unie) pro porovnání a analýzu ekonomických ukazatelů, statistické monitorování, přípravu, realizaci a hodnocení regionální politiky členských zemí EU. Klasifikaci NUTS zavedl Eurostat v roce 1988.

 

Administrativně se Česká republika dělí na 14 samosprávných krajů, a 6 249 obcí (k 1. 1. 2004). Populačním a velikostním kritériím pro vymezení statistických regionů soudržnosti odpovídá 8 regionů úrovně NUTS 2. Z hlediska státní administrativy byla působnost z úrovně 77 okresů NUTS 4 přenesena na 205 obcí s rozšířenou působností (Malý lexikon obcí ČR, 2004) a 393 pověřených obcí (stav k 1. 1. 2003, ČSÚ). Výlučné postavení v ČR má hlavní město Praha, které se řídí zvláštním zákonem o Hlavním městě Praze.

 

Tab. Přehled NUTS 2 a NUTS 3

NUTS 2 Region soudržnosti

NUTS 3 Kraje

Severovýchod

Liberecký, Královehradecký, Pardubický

 

Severozápad

 

Ústecký, Karlovarský

Jihozápad

 

Plzeňský, Jihočeský

Jihovýchod

 

Vysočina, Jihomoravský

Střední Morava

 

Olomoucký, Zlínský

Moravskoslezsko

 

Moravskoslezský

Střední Čechy

Středočeský

Praha

 

Praha

  

 

image002.jpg

 

 


 

 

 

Různorodost území z hlediska geomorfologie i klimatických poměrů v konfrontaci s administrativním rozdělením republiky se projevuje malou homogenitou území v rámci okresů a v řadě případů i na území jednotlivých obcí.